Jako podnikatel může člověk milně dojít k představě, že se mu nyní otevírá svět bez šibeničních termínů uzávěrek a nervózního šéfa. Na konci zákaznických návštěv se totiž při otázce: „Do kdy to chcete mít hotové?“ ozve ta kouzelná věta: „Nespěchám na to.“
V myšlenkách se tedy alespoň na chvilku zanořím do houpacího křesla, čtu knihy, chodím na dlouhé procházky se psem…ach. Pak se ale s mírným úsměvem přeci jen zeptám, co si pod nespěcháním představují oni.
Odpověď je vždy stejná: „Udělejte to klidně až přístí týden.“
Pří nedávné odpovědi sousedky jsem se však ani já, profík, neudržela a vyprskla smíchy: „Já si holt zítra do práce vezmu něco jiného.“
